Stránky s koňmi, o koních, pro vás:)

Básnička cval

My cváláme soumrakem,
když prší, schováme se pod mrakem.
To je náš divoký ráj,
koňský ráj, ve kterém nikdo není sám.

Nádherná báseň

Kůň je jako samet,
hladký,lesklý a krásný...
kůň je jako vánek,
svěží, pln energie a vždy potěšující.
Kůň je jako vzduch,
pro nás tak potřebný.
Kůň je jako risk,
tak boží, zábavný a přesto nebezpečný.
Kůň je jako čokoláda,
tak sladký a dobrý.
Kůň je jako láska,
ikdyž ho nemáme, pořád nám zůstává v srdci...

VENCO NESPADNI
Hříva vlaje, svět se míhá,
Venca tak tak rytmus stíhá.
Koník v plné síle,
Venca strácí brýle.
Koník plný pěny,
Venca strácí třmeny.
Naklání se pro ně,
teď strácí i koně.

KLIKA
Dneska naše kobyla,
kopancem mě poctila.
Teď se venku klidně pase,
já mám móňo jako prase.
Vzhledem k jejímu chování
mám kliku,
že jsme odložili kování.

Proč?

V teple a měkoučku,
okusuji mrkvičku.

Nic mi nechybí,
mám se dobře,
proč se vám nic nelíbí,
dívejte se na svět modře.

Pak najednou se rozrazí dveře,
ošklivě mě uhoděj,
nemůžu už ukousnout šťavnatého keře,
to jsem teda zvědavej.

Lidé, kteří mě milují,
dívají se smutně,
já koukám nechápavě,
dívajíc se na ně.

A náhle příjdu k rozumu,
né né tam já nepůjdu!
Přede mnou spousty koní,
Kteří smutně žadoní.
Ten netvor, znovu mne praštil,
ulehám a oči upírám k tomu, co mi život zničil.

Auto vyjíždí,
mě duši to hyzdí.
Mám žízeň a hlad,
nedají mi najíst snad?

Je mi zle-teď stavíme,
ale domov už nevidíme.
Ti neřádi se radují,
přejeli jsme Polsko a jsme v Itálii,
pít nám stále nedají,
náš domov je někde v dáli.

Koukám kolem sebe
kdepak je to modré nebe?
Je tu spousty koní,
ale většina z nich už nežadoní.
Spousty z nich jsou ve věčném spánku,
já pořád hledám tu světlou stránku.

Mě najednou zvedají
a z ničeho nic, něco hodně zabolí,
svět vedle mě už nestojí.

Padám a ptám se, proč?

Doufám že se vám tyhle básničky líbily i když jedna byla velmi smutná:( ale příště tady budou jen veselé:)